18. března 2012

Rozhovor s Martinem

Rozhovor tady už nebyl docela dlouho a proto jsem velice nadšená z dnešního článku. Tento rozhovor bude trochu jiný, než ty předešlé a to už jenom tím, že je dělán s klukem, který sice má blog, ale s módou teda moc společného nemá. (Oba předešlé rozhovory měly.) Rozhovor je s jedním s nejtalentovanějších mladých amatérských fotografů, které znám. Jeho fotky mám moc ráda, jsou strašně originální, hezky upravené a je z nich poznat, že jejich autor má fotografování vážně v krvi. Martinovi sídlícímu na tomto blogu je 18 let a fotografování se věnuje "teprve" dva a půl roku. Ale po shlédnutí jeho blogu mi určitě dáte za pravdu, že fotí jako profesionál. Doufám, že se vám rozhovor bude líbit a že se o Martinovi třeba něco nového dozvíte.

1.Ahoj, jsem moc ráda, že se mi poskytneš rozhovor. Ze začátku taková klasická otázka – jak dlouho se už focení věnuješ a s jakým foťákem jsi začínal? 
Potěšení na mé straně. :)  Fotím 2,5 roku, tedy od letních prázdnin 2009. Tehdy jsem si koupil svoji první zrcadlovku. Byla to Sony A300. Úplně amatérský model, ale měl jsem ho moc rád, i když teď už bych si s ním nevystačil. Každopádně dělal nejlepší barvy, které jsem snad kdy z foťáku měl možnost vidět. :)  Jinak tedy, ještě předtím jsem měl takové cvakátko, nějaký Fujifilm ultrazoom, ale to bych za období focení nepovažoval. 
2.Jak se dívají na tvůj koníček tví kamarádi a tvá rodina? Podporují tě v tom? 
Tak můžu říct, že mě podporují všude kde se jen dá. I když kamarádi, zvláště ti ve třídě, tomu asi moc ani nerozumí, nebo jak tomu říct. Mnoho lidí si totiž myslí, že když si člověk koupí drahý foťák, tak hezké fotky vytvoří snadno každý levou zadní. To ale vůbec není pravda. Kéž by věděli, co všechno to obnáší.  
3.Co považuješ za svůj největší fotografický úspěch? 
Tak to nedokáži říct. Ještě jsem ani žádné pořádně neměl hele.....zatím jsem byl pokaždé na větvi, když moje fotky pochválí někdo z významných a úspěšných (celosvětově) českých fotografů, jako např. Martin Stranka nebo Robert Vano... 
4.Kde jsi se naučil všechny ty technické věci o focení? A v jakém programu své fotky upravuješ? 
Fotit jsem se naučil sám. Nikdo mě nikdy neučil. Metoda pokus/omyl funguje dobře. Jenom to chce čas, ostatně jako všechno. Fotky upravuji v Photoshopu. Ale tam musím přiznat, na mnoho věcí bych sám nepřišel, je tam toho hrozně moc. A stále je se co učit.
5.Stojí tě tvůj koníček hodně peněz a námahy? Nelituješ času do toho investovaného? 
Do focení dávám všechny své úspory, to musím říct narovinu :) . Ale vůbec toho nelituji. Např. teď jsem si splnil sen a koupil můj 2 roky "vysnívaný" foťák. Je to neuvěřitelný pocit. Času do toho dám také nemálo. Nad fotkami trávím nespočet nocí, často radši dělám totiž fotky než úkoly do školy nebo spaní :). 
6.Každý se tě ptá na focení, ale co tvé soukromí? Jakou hudbu máš rád? Co ty a knížky? 7.Které filmy máš nejraději? Máš nějaké zlozvyky? Jak by jsi popsala sám sebe? 
Já zas nejsem takový, že bych chtěl své soukromí takhle "ventilovat", ale něco přežiji. Hudbu poslouchám každý den několik hodin. Bez ní bych si život ani neuměl představit. Nemám přesně vyhraněný styl, i když nejblíž mám asi k Rocku a Popu. Knížky rád nemám. Teď válčím s povinnou četbou k maturitě. Filmy jsem přestal sledovat zhruba před rokem z důvodu nedostatku času. Jinak jsem spíš takový sangvinický, citlivý, opatrný a nedochvilný člověk. 
7.Které fotky tě baví nejvíce a proč? Portréty, příroda, nebo něco jiného?
Určitě portréty a autoportréty. Baví mě hrát si se světlem a také vymýšlet různé koncepty na fotku. 
8.Jaký máš názor na fotografické soutěže? Účastnil jsi se už nějaké a jak to dopadlo? 
 Účastnil jsem se již několika, teď to zrovna zkouším zase v nějaké, uvidíme. Jednou jsem vyhrál 3. místo. Jinak nikdy (zatím) nic. Názor mám, ale nevím, jak by znělo, kdybych ho vyjádřil, takže radši mlčím. :)
9.A na závěr, co by jsi poradil všem, které focení baví? Na co by se měli zaměřit? Co třeba pomohlo tobě, když jsi začínal? 
Týjo, úplně své začátky si nepamatuji tak dokonale, abych mohl radit. Ale co mohu po těch 2,5 rokách říci je, hlavně záleží ma světlu a na nápadu. Hrát si se světlem, hledat zajímavé lokace, vymýšlet (popř. kreslit si) nápady a nebát se zkoušet/experimentovat. 

Já jsem moc ráda, že mi Martin na otázky odpověděl a pro vás tady mám malou ochutnávku jeho fotek. Pro více fotak klikněte na jeho blog či na jeho webové stránky.
ZDROJ



2 komentáře:

  1. skvělý rozhovor, christie, zas jsem se něco nového dozvěděla .) díky

    OdpovědětVymazat
  2. milý rozhovor :) martinovy fotky vypadají nádherně! :)

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za vaše názory. :)