12. října 2011

Pýcha a předsudek

Podle mě snad není lepší program na sychravé odpoledne, než si sednou do tepla své postele s šálkem kouřící ho se čaje a  knížkou! A protože takových sychravých odpoleden bylo od září habaděj, hodně jsem toho načetla. Poslední přečtenou knížkou je Pýcha a předsudek od Jane Austen, kterou jsem si už přečetla podruhé. Avšak při bližším zkoumání rubriky Reviews jsem zjistila, že na blogu zveřejněná není, protože jsem jí četla už před rokem a půl, kdy ještě tento blog neexistoval. A protože vás nechci připravit o recenzi tak krásné knížky, pustím se do toho.
Autor: Jane Austen
Rok vydání: 2008
Nakladatelství: Rozmluvy
Hodnocení databáze knih: 93%   
Moje recenze: Snad všichni o mě vědí, že jsem fanynkou romantických knížek Jane Austen. Hodně lidí, kteří Jane zrovna dvakrát nemusí zdůvodňují svou antipatii tím, že její knížky jim přijdou příliš sladké, optimistické a happy-endové. A tohle všechno je pravda, ale řekněte - kdo netouží po úžasném uspokojení z dobrých konců? Ani já nejsem fanouškem přeslazených knížek a hlavně filmů, které mají všechny stejný scénář a končí naprostou spokojeností všech. Ovšem u Austenovských knížek mi to přijde jiné. Už jenom proto, že děj se odehrává v jiné době mi přijde celý děj více vznešenější a noblesnější. Pýcha a předsudek rozhodně patří k nejlepším dílům této autorky. Krásný děj podle mě dobře vystihuje vtkavost lidských povah, nevýhody pýchy, ale také předsudků. Člověk by neměl posuzovat člověka podle povrchní známosti, prvně by ho měl více poznat, než si o něm udělá celkový obrázek a rozhodně by si neměl dělat závěry o člověku z prvního setkání! Pýcha a předsudek je asi neromantičtější knížkou, kterou jsem kdy četla a to jsem jich četla opravdu fůru. Podle mě je to dokonalá knížka do pozdimního počasí a zaujme i ty, kteří mají odpor ke tlustým historickým románům se složitými slovy (jak se jednou vyjádřila moje kamarádka).  :)
A i když jsem velkou fanynkou nového zpracování filmu, stejně zastávám názor, že děj této knížky je mnohem hezčí a barvitější a stojí za přečtení!
Labels:

7 komentářů:

  1. Sabi13. října 2011 v 7:33

    Tie knihy a Jane samotnú milujem! :) A najmä to, že ona dokázala byť romantická aj bez bozkov. ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Pralinka13. října 2011 v 9:25

    Ano!!! ♥ ♥ ♥

    OdpovědětVymazat
  3. karlos.s13. října 2011 v 10:46

    chtěla bych si to přečíst! :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Karolína16. října 2011 v 6:17

    Ahoj K., tak jak bylo na Beatles Night? Myslela jsem na Tebe :).

    OdpovědětVymazat
  5. Anonymní17. října 2011 v 6:54

    ach Christie, já vím :) děkuju ti. to byla jen taková nálada. takovéhle myšlenky mám často, ale když je všecky hodím na jedno místo dohromady, vypadá to strašidelně.

    OdpovědětVymazat
  6. Anonymní17. října 2011 v 8:28

    v pohodě, děkuju moc. sama si říkám: neblbni. a vím, že to celé nemyslím vážně, ale stejně. těším se na mail.

    OdpovědětVymazat
  7. sarah jane17. října 2011 v 8:39

    Mně se líbí, když někdo rád čte knihy tohoto typu :) A mrzí mě, že mě zrovna Rozum a cit nedokázal upoutat. Bojuji s tím už několikátý týden, ale stále nedokážu za den přečíst více jak deset stran :/ Ta doba je krásná, Elinor je mi svým smýšlením sympatická, ale já jsem asi na to více zapletené (Jana Eyrová). Ale věřím, že Jane Austen umí psát, možná je to jen překladem...

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za vaše názory. :)

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)