Relksování

Letošní léto uteklo nějak moc rychle. Ano, vím, že tohle je otřepaná fráze, ale sama za sebe musím upřímně říct, že ty letošní pro mě byly asi zatím nejrychlejší. Možná to je tím, že letos jsem byla na více místech, možná tím, že nebylo tak pěkné počasí a tak jsem si ani nestihla pořádně užít tepla a relaksovat. A ne, to KS ve slově Relax není špatně, je to záměr. Tímto se chci totiž tak nějak dostat k uplynulému týdnu, který jsem strávila na bezkonkurenčně nejlepších křesťanském táboře - Relaks po naszymu. :)
Pokud se pohybujete mezi křesťany, možná už jste slyšeli o Relaxu, jako křesťanské akci. Ale my Moraváci jsme si říkali, že to uděláme po našem a trošku jsme pozměnili název, který našim uším zní lépe. ;) Ovšem Relaksovat se tam moc nedalo. :) (Ale to mi vůbec nevadilo!) Pořád jsme něco dělali, stále jsme byli v pohybu. Kdybych tady ale měla vypisovat výčet všech těch skvělých aktivit, asi by vás to unudilo po prvních deseti minutách čtení a proto vás toho ušetřím a řeknu, že ve velmi nabitém programu jsme navštívili lanové centrum Tarzánie (Největší v ČR!), udělali jsme si výšlap na Čertův mlýn, jedno odpoledne jsme hráli soutěž "Kdo přežije", nebo-li souboj mládeží, přičemž naše mládež z Frenštátu se umístila na nádherném třetím místě (a to, že to třetí místo bylo ze tří radši říkat nebudu). Zkrátka program byl úžasně vymyšlený a já tleskách všem, kteří se na něm podíleli. Je mi jasné,jak velikou práci jim to muselo dát.
Ovšem hry a blbnutí pro mě nebylo to hlavní. Je mi líto, že vám skrze počítač nemůžu vysvětlit, jak úžasně požehnaně tam bylo. Vědomí, že jsme ta campu mezi křesťany, kteří cítí to samé co vy je opravdu osvobozující pocit. Nemusíte si hlídat, co řeknete, aby jste u nevěřících nevypadali blbě, můžete o Bohu mluvit napslno, se vší skrývanou láskou a úctou, kterou jste pře školní rok museli krotit. A taky jsem tam pojmenovala to, co jsem cítila celý rok - Trávit čas nicneděláním s křesťany je tisíckrát více naplňující čas, než nedělat nic s lidmi ze světa. Byla to opravdu požehnaná akce, která mi hodně dala. Spoustu věcí jsem si tam uvědomila, trochu jsem zase povyrostla v chápání Boha.
Na Relaksu byli také skvělí řečníci (Petr Tuček, Lubo Hlavačka, Kučera a Daniel Jurčo) a mě moc zaujaly některá "kázání", která jsem tam lsyšela. Například pan Tuček jeden večer mluvil o tom, že je hrozné, jak se křesťani někdy bojí otevřeně mluvit o své víře. A já musím s politováním říct, že já mezi ně také často patřím. Vždyť když se lidi ze světa zajímají například o koně, taky se za ně nestydí. Prostě o svém zájmu mluví, debatují a snaží se všechny přesvědčit, že koňaření je super věc. Není důvod stydět se za to čím jsme. Já jsem křesťanka. A už se za to nechci stydět.
Byla tam spousta dalších věcí, která jsem zopakovala a která pro mne byla přínosem, ale jsou věci,které se prostě blbě popisují přes klávesnici počítače (;)) a které by mohly vyznít blbě a proto si je raději uchovám ve svém srdci. Na týden Relaksování nezapomenu. A celý rok se budu těšit na další Relaks. Na závěr přidávám jednu písničku se kterou se ztotožňuji (tedy s jejím textem). :) Zase se brzy ozvu.

Doporučuji si přeložit text. Je skvělý! :))