Atonement, 10 fakts about me and abnormally normal sunny day. ;)

Sedím tady ve setmělém pokoji, poslouchám orchestr cvrčků na zahradě. Popíjím vystydlý zelený čaj z roztomilého šálku a čichám tu nádhernou nezaměnitelnou vůni léta, jenž v člověku nevědomky  probouzí  nevysvětlitelé pocity štěstí, svobody, volnosti a vděčnosti, které jsou tak blízce spjaty s právě nastalým létem. O otravném zvuku sousedovy sekačky, který mě dovádí k šílenství se raději zmiňovat nebudu, kazilo by to nádhernou atmosféru léta. Ale i ta sekačka patří k letním ránům či podvečerům. ;)
Dobře, oficiálně se přiznávám, že takto dlouhý úvod je tu jen na zamluvení skutečnosti, že ještě nemám přetáhlé fotky z dovolené a tudíž se tu ještě nemůže objevit článek ze slunné Itálie a taky že jsem natolik líná, abych tady napsala recenze a obsahy knih na knížky, které jsem už stihla v prázdninových chvílich zhltnout. Proto jsem se rozhodla pro velmi "zajímavý článek" o ničem. Krom toho taky krajně o mém dnešním dnu, o nejnádhernějším filmu a pokud by vám to bylo málo, napadlo mě sepsat deset zajímavých faktů o mé osobě, jelikož mi došlo, že mě vlastně skoro neznáte. Konec přebytečných slibů, vzhůru k jejich plnění! :)

Dnešní, typicky letní den jsem strávila v poklidu mého domova. Ráno jsem vstala brzo s úmyslem zajít do školy pro nevyzvednuté vysvědčení a učebnice na další rok, ale protože se to mé mladší sestře nehodilo, rozhodli jsem se tento plán přeložit na další den. Místo toho jsem trochu poklízela a vybalovala věci z dovolené. Odpoledne jsme si se sourozenci v bazéně zahráli vodní pólo (Barča s Jeníkem nás dvakrát těsně[!] porazili) a potom jsem si četla (právě čtu - už po třetí - Chatrč, což je nejskvělejší knížka všech dob;). Mimo tyto aktivity jsem také shlédla již podruhé Pokání. Je to nejnádhernější, ale nejsmutnější film všech dob. Líbí se mi jeho námět, doba ve které se to odehrává, kostýmy, zpracování, které se vůbec neliší od knižní předlohy, která je také skvělá a i herecké výkony. Hlavní role tam hraje Keira Knightley a James McAvoy, což jsou dva moji vůbec nejoblíbenější herci v zastoupení mužského a ženského pohlaví. ;) Zkrátka a jednoduše, tento film si nesmíte nechat ujít. Bližší informace o filmu najdete na csfd.cz stáhnou v původním znění si ho můžete na uloz.to. Knihu, na kterou chci napsat ještě samotnou recenzi, jsem také četla - až po prvním shlédnutí filmu- a musím říct, že je také úchvatná. A jsem nadšená, že ve filmu byly zachovány všechny události, jež jsou i v knize. I nepatrné události. ;)  A po této recenzi mě vlastně napadá, že tento článek budu muset zařadit do dvou rubrik. Nevadí. ;)

Teď si říkám má-li vůbec cenu tu ještě psát ty fakta o mne. Ale dobře, dodržím své slovo. ;)

10 faktů o Kristýně, které jste (možná) nevěděli

•Mám strach z výšek. Tedy, nejdná se přímo o strach, kolikrát jsem se snažila samu sebe přesvědčit, že výšky nejsou zlé, že se nemám čeho bát. Ale výsledek to mělo stejný, jako by jste se snažili mravenci vysvětlit, že myš není ve skutečnosti obrovská, to jen on je moc malý - tudíž žádný.

•Mám mezeru mezi předními zuby. A mám jí tam už od mala a budu jí tam asi mít ještě dlouho. Je to způsobeno tím, že mi nenarosty druhé "dvojky", pokud mi rozumíte. Mám to po mámě. Zubař mi rovnátka dát nechce, protože říká, že mám zuby rovné a že se mi to časem srovná samo. Uvidíme. Kdysi mi to vadilo, ale už jsem se s tím naučila žít. Není to nic strašného, jsem to prostě já. ;)

•Jsem hrozné nemehlo. A komukoli, kdo by se mi snažil namluvit opak bych se vysmála. Kdo mě zná blíže, nebude mi to popírat. Je to prostě tak. Kde můžu, tam spadnu, všechno mi padá z rukou, jsem nemotorná až to bolí. Důkazem je nespočet modřin, jizev a šrámů na mých žirafích nohách (teda pokud by ta žirafa měla špeky!:D).

•Trpím slonománií. Tedy, ono to není nijak lékařsky pojmenováno, to jsem si určila tak nějak sama, abych se už necítila trapně. Moje záliba začala na mé šesté narozeniny, kdy jsem od bráchy dostala porcelánového sloníka (dodnes si myslím, že mi ho tehdy dal jako symbol mé nemotornosti :D) a ještě mě nepřešla. :) Mám dva hrnky se slony, pouzdro, pravítko, gumu, bloky, tužky, svíčky, plyšáky, plakáty a spousty dalších věcí se slony. Ale co je hlavní - mám sbírku porcelánových slonů čítajících asi 50 stálých členů (:D). S přibývajícím věkem moje mánie slábne, ale láska zůstane navždy. ;)

•Mám tělo z gumy. Dobře, už zase přeháním. Z gumy zdaleka ne a lecjaká gymnastka či obyčejná holka mě jistě předčí, ale umím pár věcí, které ostatní marně zkoušejí napodobit. Tak například si dám nohu na hlavu, udělám šňůru i provaz a nohu si dám až k hlavě. To ještě patří mezi ty lehko napodobitelné. ;) Ale také umím hýbat s ušima, umím prapodivně šilhat a kmitat očima v nevysvětlitelné rychlosti. Umím jazyk přetočit naruby na obě strany. Umím z jazyku vytvořit "vlnku". A co je asi nejzvláštnější a čemu se lidi smějí nejvíce, umím si dát malíček u nohy přes ostatní prsty a prostě je tak "divně" zkřivit  Ale neberte to jako vychloubání. Spíše se za tyto vlastnosti upřímně stydím... :D

•Miluju čaje. Hlavně tedy černý a zelený, ty jsou nejlepší, ale nepohrdnu jakýmkoli čajem. ;) V létě si ráda dám Ice tea (nejlepší je po domácku vyrobený - rozuměj - obyč zelený čaj s citrónem, ledem a mátou.) a v zimě horký černý čaj. Ale taky mám ráda třeba jablkový či pomerančový džus svařený se speciálním kořením, dobré kávy a čokolády. 

•Nepiju bublinkované minerálky. A největší můj 'nepřítel' jsou obyčejné bublinkové vody. Brrr. V jediném, v čem ještě bublinky snesu je Kofola, Coca Cola a podobné nápoje. I když i ty si raději dám tzv. "vyštěrkané" a vybublinkované. ;) Nejčastěji piju obyčejnou vodu. Potom taky hodně již zmiňované čaje, nebo džusy. ;)

•Moc si nerozumím se svými vrstevníky. Tím neříkám, že bych byla nějaká nenáviděná a zatrpklá ženská, kterou všichni šikanují proto, jak nenávistná je. Mám spoustu kamarádů ve svém věku a za ta léta, která je už znám, jsem si je některé dost oblíbila. Ale většina děcek v mém věku teď řeší jen "chlastačky", kluky (či holky, pokud bych mínila kluky), facebook. A kdo nemluví sprostě, nechodí se každý pátek opíjet do Budvaru (místní klub) a nepíše rádoby světaznalé statusy na fejskůku, jako by nežil. Takže podle některých jsem už mrtvá. Moje okolí už si zvyklo, že já takováhle nikdy nebudu a berou mě takovou jaká jsem. Což neznamená, že mě to v jejich přítomnosti, kdy neřeší nic jiného než výše zmíněné věci, baví. Ani omylem. Často se do bavení se s nimi musím nutit. Ale někdy je to s nimi zábava, a mám je ráda. Stejně ale spíše najdu řeč mezi staršími. Možná je to taky tím, že odmalička vyrůstám mezi staršími sourozenci a bratranci, takže jsem si na přítomnost starších zvykla. A když jsem ve třinácti začala chodit na mládež, taky tam byli všichni starší... Tím nechci říct, že nejsem dítě! :D Pořád jenom je mi 14 (i když už je necelé dva měsíce), což je často znát. ;)

•Jsem děsně ukecaná. Dobře, tak toho jste si už asi všimli (zvláště po dnešním vysoce intelektuálním -haha- článku). Ale pokud si myslíte, že víte, že jsem ukecaná, jenom díky těmto článkům, buďte rádi, že jste mě nepoznali naživo. :D Snad všichni učitelé, spolužáci, kamarádi i rodina by vám potvrdili, že kdyby se konala olympiáda o nejvíce vyřčených slov za nejkratší čas, či o nejvíce vyřčených slov za den, byla bych hrdou vítězkou. Ale je pravda, že na svou "kecací náladu"  musím mít prostě náladu. ;) Ve větší společnosti totiž také často bývám dost tichá, zvláště ve společnosti více lidí, které neznám důvěrně. Ale to je asi logické. Ráda diskutuji, mám ráda diskuse na snad jakákoli témata při kterých můžu říct svůj názor na věc, ale také si ráda poslouchám názory ostatních. ;)

•Jsem knihomol, filozof a snílek. K první věci. Knížky opravdu miluju. A to téměř jakékoli. Od klasické literatury, přes romantické Austenovky, Sci-fi a dobrodružné knížky až k detektivkám a oddechovkám. Miluji také "duchovní" knížky, které mi vždycky připomenou jak mocný je můj Pán. Podposledně zmíněnýcm faktem si nepředstavujte kancionály a podobné knížky, ale třeba Střetnutí, Chatrč či Útočiště. ;) A že jsem filosof a snílek je fakt o kterém ani nevím, co bych řekla. Ráda se zamýšlím nad různými věcmi a ráda bádám a uvažuji o věcech, které běžně člověka nenapadají. Vím, že takových lidí je spousta, ale já mezi ně určitě patřím. ;)

•Jsem věčně ospalá. Přiznávám, že tohle říkám spíše proto, že už se mi nechce nic jiného vymýšlet a že už se mi chce i teď moc spát, ale je pravda, že i když spím několik hodin denně, stejně jsem děsně ospalá. Moji kamarádi a rodina vám potvrdí, že kdykoli mě zastihnout, nejsem dostatečně vyspaná.

Ale teď už jdu spát. A kdo to dočetl až do sem, má u mě malé, nezvýznamné plus.